Mohlo by se zdát, že čtyři roky vlastně nejsou nijak dlouhá doba. Že se za těch osmačtyřicet měsíců v podstatě nedá nic moc stihnout. Třeba takovou dálnici D1 opravuje stát téměř dvakrát tak dlouho, a přesto jede člověk z Brna do Prahy déle ve zúženích než po hotových úsecích. A příprava nových dálnic, silnic nebo vlakových tratí? Tak ta u nás v průměru netrvá ani čtyři, ani osm, ale rovnou dvanáct let. Nebuďme ale pesimisté. Co se týče oprav silnic II. a III. tříd, i ty čtyři roky lze efektivně využít. A nám se to na jižní Moravě povedlo. Teď je potřeba dotáhnout započatou práci do zdárného konce.
