Václav Tvrdý
Z klimatického hlediska patří Jihomoravský kraj k nejteplejším oblastem našeho státu. Mnoho míst na jižní Moravě je kriticky ohroženo suchem. Okresy Vyškov, Hodonín a Břeclav jsou na tom podle prognóz nejhůře. „Proto musíme zlepšit hospodaření s vodou v krajině, včetně posílení jejích retenčních schopností. Naše péče o vodu je jedním z předpokladů, aby příští generace mohly v našich obcích žít stejně spokojeně jako my,“ je přesvědčen starosta Lovčic na Hodonínsku Václav Tvrdý.

V obci, kde Václav Tvrdý žije a starostuje, přichází voda do obecního vodovodu z území, které je z geomorfologického hlediska součástí Ždánického lesa. Jedná se o členitý terén - údolí Lovčického potoka se nachází v nadmořské výšce 272 m n. m., vrchol Červené hory severně od obce leží v nadmořské výšce 407 m n. m., nejvyšší vrchol Ždánického lesa - kóta U Slepice v nadmořské výšce 438 m n. m. Z geologického hlediska je zvodněná vrstva jímacího území tvořena vrstvami hlinitého písku, který je uložen na vrstvě zvětralého pískovce. Z hydrologického hlediska je toto území součástí povodí Dyje.

Obecní vodovod je zásobován díky jímacím zářezům, které zachycují tzv. Lovčické prameny, vyvěrající v údolí Lovčického potoka. Byly vybudovány v letech 1946 až 1947 a dá se říct, že jsou to dnes nejen technicky, ale i historicky cenné stavby. Zářezy pro jímání podzemní vody se nachází v lesním masivu severně od Lovčic v nadmořské výšce 280 až 310 m n. m. Jde o tři zářezy „Pod Vojáčkovým žlíbkem“, „Syslůvka“ a „Pod Vápenkou“. V padesátých letech byl vybudován zářez „Nový“, ležící v nivě potoka mezi Vojáčkovým žlíbkem a Syslůvkou. V údolí horního toku Lovčického potoka podchycuje pramenné vývěry také studna.

V oblasti výskytu Lovčických pramenů činí plocha povodí jímacích zářezů přibližně 2 km2. Na této ploše se vytváří v průměru 2 – 4 l/s podzemních vod. Jde o prameny vrstevní, stálé, s mírně rozkolísanou vydatností v průběhu roku, s výskytem podružných maximálních vydatností v letních měsících. Průběh teplot vody je stálý, odpovídající vrstevním a puklinovým pramenům.

„Kvalita podzemních vod se mění v závislosti na poměrech v místě jímání. U nás se jedná o podzemní vody středně až silně mineralizované, tvrdé až velmi tvrdé s vysokým podílem vápníku. Místy se vyskytují zvýšené obsahy železa. V místech, kde v okolí probíhá zemědělské obhospodařování pozemků, může docházet k antropogennímu ovlivnění kvality vody, případně bakteriálním znečištěním. Ale zde nic takového nehrozí, naopak chemismus vody pramenů jímaných v horní části povodí není lidskou činností ovlivněn, tyto vody jsou chráněny existencí rozsáhlého lesního masivu,“ dodává starosta Lovčic.

Nový vodovod bude sloužit dalších 60 let

Kvalitu pitné vody ovlivňují nejen prameny a jejich jímání, ale i kondice vodovodního řadu. V obci Lovčice se od roku 2010 začaly projevovat časté poruchy vody, neboť 70 let starý vodovodní řad z litiny dosloužil. „Opravovali jsme ho i šestkrát do měsíce, přičemž oprava jedné poruchy činila kolem 25 000 korun. Tak jsme v roce 2012 začali s rekonstrukcí celého vodovodního řadu v obci. Za podpory Jihomoravského kraje se nám podařilo ve dvou etapách kompletně zrekonstruovat vodovodní potrubí a nyní je obec zabezpečena na dalších cca 60 let v nových rozvodech,“ říká Václav Tvrdý. A také dodává, co region z hlediska sucha a zásobování vodou potřebuje.

„Náš kraj patří k regionům, který je nejvíce ohrožen vysycháním půdy. Vláda musí kraji a jeho občanům pomoci připravit se na klimatické změny, které přichází. Musíme s vodou v krajině lépe hospodařit, bude se muset změnit struktura zemědělských plodin a také způsob hospodaření tak, aby se v půdě zvýšilo množství organické hmoty a neodplavovala se její kvalitní vrchní vrstva. Zemědělci budou potřebovat podporu státu, pokud jde o modernizaci a dobudování závlahových systémů. Podpoříme posilování schopností zadržování vody v krajině, včetně odbahnění stávajících rybníků a nádrží. Musíme ochránit stávající zdroje pitné vody před nebezpečnými aktivitami, které by je mohly ohrozit, jako je například plánovaná těžba štěrkopísku v Moravském Písku. I proto jsem se 13. června přidal k tisícům lidí, kteří pochodovali „Za vodu pro lidi“ z Veselí nad Moravou, z Uherského Ostrohu a z Moravského Písku na místo plánované těžby vyjádřit názor na to, že pro naši budoucnost je důležitější voda než tato komerční aktivita.“

 

Jak a čím snížit nebezpečí sucha?

 

  • výsadba stromů
  • stavba malých přírodních vodních nádrží
  • rozvoj závlah v zemědělství
  • odbahnění rybníků a potoků
  • změna využívání vody v zemědělství i průmyslu
  • monitoring sucha
  • čištění vody a recyklace

 

Další články