Domov s pečovatelskou službou Za Sluncem poskytuje zázemí a podporu šedesáti uživatelům, a zároveň nabízí pracovní uplatnění třinácti pracovníkům z Borotína a okolí. Od roku 2016 usiluje pečovatelská služba o to stát součástí komunitního plánování a tím získat dotace na poskytování služby, bohužel bezvýsledně. Nyní se má situace změnit.
„Jde o logický krok. Dům s pečovatelskou službou Za Sluncem kromě toho, že svou činnost provozuje doslova v malebném prostředí rekonstruovaného zámku v Borotíně, tak poskytuje domov šedesáti lidem za těch nejlepších podmínek. Budeme žádat, aby DPS Za Sluncem byl zařazen do sítě financované státem, protože péče je v tomto domově příkladná. Toto zařazení by zajistilo další rozvoj domova a rovnost při přijímání uživatelů. Proč stavět nové zázemí, když už tady skvěle funguje soukromé?“ ptá se Marek Šlapal (ČSSD), náměstek hejtmana Jihomoravského kraje, jenž je pověřen zabezpečováním samosprávných úkolů v oblasti sociálních věcí a rodinné politiky.
Z posunu při vyjednávání je nadšená i ředitelka DPS Za Sluncem Andrea Křepelová. „Cítíme posun a všichni doufáme, že jednání o našem zařazení do sítě brzy skončí pozitivně, protože je pro obě strany výhodná. Pro stát je tato forma poskytování kvalitních sociálních služeb tou nejlevnější variantou. Pro občany jihomoravského kraje velkým přínosem.“
DPS Za Sluncem zaručuje soukromí, potřebnou péči i sociální začlenění
Vizí DPS Za Sluncem je poskytnout lidem se zdravotním postižením a seniorům, kteří již nemohou žít sami, bezpečný, důstojný a aktivní život v jednolůžkových bytech. „Někdo může namítnout, že není cílem sociálních služeb poskytovat terénní službu v jedné budově. Je si však potřeba uvědomit, že je stále nedostatek bezbariérových sociálních bytů, které by mohli lidé využít,“ přibližuje Křepelová a dodává:
„Všichni naši klienti si vybrali pobyt u nás po vlastním uvážení, a to z toho důvodu, že nemohli vzhledem ke svému postižení či věku žít sami v bariérovém prostředí. Často chtějí být blíže svým rodinám nebo již nechtějí žít ve velkém městě. Pokud žije takový člověk ve čtvrtém patře, kde není výtah, nepomůže mu ani terénní pečovatelská služba, která mu přijede poskytnout nasmlouvané úkony osobní hygieny ve stanovený čas domů. Takový člověk dopředu nikdy neví, kdy bude pomoc potřebovat. A proto je model domu s pečovatelskou službou komunitního typu pružnější. Poskytuje lidem soukromí v jednopokojových bytech, poskytuje potřebné úkony péče a zároveň zajišťuje tolik potřebné sociální začlenění. Psychika v těchto případech hraje velkou roli,“ uzavírá.
